Růst krystalů

Ahoj, jak se máš?
Letmě se usměju
na tebe.
Že ti trvalo tejden najít čas neva,
seš dobrá, že si mě poznala,
když sem se ozval po deseti letech.

Budeme pít pivo a smát se tomu,
jak sme dělali, že vzduch a plíce sou hmota,
navážem čas jako by se nic nestalo,
cejtim, že to oba umíme,
asi sme dřeli jak koně,
koukej, že už pořád nekouřim cigára.

Pustim si stejnou hudbu,
jako před deseti lety.
Budu o tom psát poezii
a nebude se to rýmovat,
protože de o slova a pocity.
Rým tě sváže jako sadistická kurva,
jenom to nikdo nepřizná
a dělaj že co se náhodou rýmuje je to co chtěj říct.
Ale ty si na tohle nikdy nevěřila.

Věci budou jako když mi bylo 17,
nosila si mi dopisy
psaný perem a rukou.
V tom dnešnim šílenym světě.

Všechno bude stejný,
akorát to všechno už nebude zkurvený,
je zvláštní, jak je v nás ten malej vypínač,
protože věci sou pořád stejný a nový věci nejde ani najít,
jenom to musíš přepnout uvnitř.
Trvá to 10 let.

Teď už to bude všechno dobrý.


 

 

Článek pro vás napsal David Čápka
Avatar
Jak se ti líbí článek?
Ještě nikdo nehodnotil, buď první!
Autor je profesně spisovatelem odborné literatury.
Předchozí článek
Nic než prach, kterým jsme
Všechny články v sekci
Básně - Experimentální
Aktivity (2)

 

 

Komentáře

Děláme co je v našich silách, aby byly zdejší diskuze co nejkvalitnější. Proto do nich také mohou přispívat pouze registrovaní členové. Pro zapojení do diskuze se přihlas. Pokud ještě nemáš účet, zaregistruj se, je to zdarma.

Zatím nikdo nevložil komentář - buď první!