Zpěvy deště [villonská balada]

Literatura - Básně Příroda Zpěvy deště [villonská balada]

ZPĚVY DEŠTĚ

Když pološero přikrylo
tvář vody v kapkách dřímající,
probudil proud, co neskrylo
se v žáru jeho svící.
A ona vdechla jeho mráz,
jež uhořelý snívá
o jedné z nejkrásnějších krás,
jak do nebe déšť zpívá!

Uplakaná píseň vchází
do roka, do měsíce,
do břehů bez nesnází,
by zaplnila plíce.
Do svítání se opřelo
proudění vody, která živá
rozbila tobě o čelo,
jak do nebe déšť zpívá!

Rozpadly se až v jeteli,
lehounké molekuly deště,
jako kdyby byl z oceli,
je utopit chtěl ještě
ve vodě, která vypadá
němá, smutná a tklivá.
Vypráví jako balada,
jak do nebe déšť zpívá!

...

Naše těla beze slova svádí
něžná voda těžce podmanivá,
neboť ji prý lehce rozdovádí,
když do nebe déšť zpívá!


 

 

Článek pro vás napsala MaTonka
Avatar
Jak se ti líbí článek?
Ještě nikdo nehodnotil, buď první!
Miniatura
Předchozí článek
Roční období
Miniatura
Všechny články v sekci
Básně - Příroda
Aktivity (1)

 

 

Komentáře

Děláme co je v našich silách, aby byly zdejší diskuze co nejkvalitnější. Proto do nich také mohou přispívat pouze registrovaní členové. Pro zapojení do diskuze se přihlas. Pokud ještě nemáš účet, zaregistruj se, je to zdarma.

Zatím nikdo nevložil komentář - buď první!