Třešní na dortu

A jako vždycky byla oslava u něj doma. Líbil se mi, ale byl o víc jak deset let starší a mně to přišlo moc. Všichni jsme se bavili. A když hodina i alkohol v krvi pokročily, tančili jsme. Bylo tam asi milion lidí! Příbuzní, přátelé, všichni. Zrovna jsem si povídala s rodiči a něčemu jsme se smáli, když se k nám přitočila Christina a odtáhla mě na druhý konec místnosti.
,,Chci ti někoho představit..." řekla a zastavila se před nějakým mladíkem. ,,Bello, tohle je Thomas." řekla. Thomas se snad styděl, i když bylo jasné, že nepije první sklenku za večer. ,,Ahoj." řekl.
,,Těší mě." odpověděla jsem. Zdál se mi ještě o chlup mladší než já a docela mě to naštvalo. Zaprvé jsem o žádné seznamování nestála a zadruhé, kdybych stála, tak určitě ne s někým mladším! Prohodili jsme pár vět a já jsem předstírala, že jsem toho vypila ještě víc než ve skutečnosti a vykroutila jsem se s výmluvou, že si jdu pro nějaké další pití.

V kuchyni jsem si nabídla sklenici vody a zamířila na venkovní terasu, abych se uklidnila. Byla jsem celkem vytočená Christininou horlivostí. Sama byla vdaná (už celý rok!) a zřejmě trpěla utkvělou představou, že všichni nezadaní jsou zoufale nešťastní.
Blbka!

Chvilku jsem tam už stála, opírala se o zábradlí a alkohol ze mě pomalu vyprchával, když jsem uslyšela, že někdo přichází. Otočila jsem se a byl to hostitel.
,,Není ti tu zima, Bello?" usmál se. Usmála jsem se taky a řekla:,,Trochu, ale je to rozhodně lepší než..." kývla jsem směrem dovnitř. Viděla jsem Christinu, jak prochází místností a hledá mě.
,,Je to šílenství... Bydlím sama, jsem dospělá. A najednou se moje kamarádka rozhodne, že mě s někým seznámí!" řekla jsem a usrkla vodu.
,,Chceš snad říct, že se ti nelíbí ten mladý osel?" zubil se James.
,,Neblbni, někdo nás uslyší..." ale sama jsem se začala smát a sklenka mi vypadla z ruky a spadla do záhonku pod terasou.
,,Nech to tam, uklidí se to ráno." řekl se smíchem. Zavál trochu chladnější vítr a mně najednou byla zima. James mě objal. Narozdíl ode mě, měl kabát.
,,To není zrovna rozumné..." zamumlala jsem, spíš pro sebe, když jsem cítila jeho vůni, teplo jeho těla... Váhavě jsem ho objala kolem pasu a on mě zabalil k sobě do kabátu.
,,Lepší?" zeptal se. Přikývla jsem. Hlavou mi letěly šílené scénáře, jak ze mě strhává oblečení, tiskne mě k sobě... Až se mi z toho zatočila hlava.
,,Je ti dobře?"
,,Snad až moc..." odpověděla jsem. Snažila jsem se do poslední chvíle držet logických bodů. Je o dost starší. Je to jeho oslava, nehodí se to. Ale když mě něžně políbil, zatočila se mi hlava znovu a můj logický mozek se vypnul se slovy:,,To je v háji!” Stáli jsme tam v objetí a tiskli se k sobě tak, že mi už zima nebyla.
,,Jamesi... neblázni…" smála jsem se a líbala ho dál.
,,Zůstaň tady…” zašeptal. Znělo mi to jako rajská hudba, ale zároveň jsem si připadala jako rebel, protože takové rychlé akce nepatřily do mého repertoáru. Stáli jsme tam snad půl věčnosti. V hlavě mi příjemně hučelo a rozhodně se mi nechtělo přestávat. Hodiny uvnitř začaly odbíjet jedenáct.

,,Budou na tebe rodiče čekat? Musím jim říct, ať nečekají..."
,,Neměli by. Možná už tu ani nejsou."
,,Tak to pojďme zjistit."
,,Počkej." řekla jsem a zastavila se u okna, takže na nás dopadalo světlo.
,,Nejsem rozmazaná?"
,,Jsi krásná."
,,Jamesi... vážně, nejsem rozmazaná?" Chytil mě za bradu a chvilku si mě prohlížel. Potom mi dal pusu a řekl:,,Nejsi." Vešli jsme dovnitř, kde většina značně prořídlého osazenstva byla ve vynikající náladě. Smáli se a nevnímali nás.
,,Bello, mám ti vyřídit, že tvoji rodiče už odešli." hulákala přes celou místnost Eva.
,,Díky." odpověděla jsem, ale byla jsem si jistá, že mě neslyší. Christina už asi taky odešla.
,,Jdu si do kuchyně pro pití." řekla jsem Jamesovi.
,,Je ti dobře?" zeptal se.
,,Jo jo, jsem v pohodě, jenom se jdu napít a tak." usmála jsem se. Bála jsem se, že se probudím a zjistím, že se mi to celé zdálo. Ale když jsem stála u kuchyňského dřezu se zápěstími pod tekoucí vodou, strach mě opouštěl. Přistihla jsem se, že se zubím jako idiot. Slyšela jsem, jak se několik lidí zvedlo a začalo se loučit.
,,Taxík máme před domem, Agatho. Kde je Eva? Jamesi, děkujeme za hezký večer..." říkal Jamesův strýc, Evin otec.
,,Bello!" ozvalo se za mnou. Byla to Eva.
,,Jdu se s tebou rozloučit. Kde jsi byla? Chvilku jsem si myslela že jsi už odešla..." řekla a objala mě jako medvěd.
,,Za chvilku půjdu." kamuflovala jsem. ,,Bavila ses?" zeptala jsem se a schválně jí neodpověděla na otázku.
,,Jo jo, bylo to bezva. Tak dobrou." řekla a odporoučela se ke dveřím. Nenápadně jsem se sunula ke dveřím koupelny v přízemí, ale bylo obsazeno. Nechtěla jsem to dnes nikomu říkat. Znala jsem je všechny až moc dobře. Akorát by blbě čuměli a potom by se blbě usmívali. Dveře se konečně otevřely a vyšel mladý nadějný Thomas.
,,Už půjdu..." řekl.
,,Aha, dobře." usmála jsem se. ,,Těšilo mě." řekla jsem.
,,Tak dobrou noc."
,,Dobrou noc." Chvilku jsem ještě počkala a potom jsem zapadla do koupelny.

Když jsem o pět minut později vylezla a přesunula se zpátky do kuchyně, odcházeli poslední hosté. Místnost najednou tonula v tónech houslového koncertu, který předtím nebyl slyšet. Slyšela jsem, jak zamknul dveře. Potom přišel za mnou do kuchyně.
,,Nemáš hlad?" Zavrtěla jsem hlavou. V takové chvíli nešlo mít hlad. Aspoň mně ne. Usmál se, políbil mě a odvedl mě za ruku nahoru. Nikdy jsem nebyla v celém jeho domě. Znala jsem jenom přízemí. V prvním patře měl ložnici, na kterou navazovala koupelna. Objala jsem ho kolem krku, ale sundal moje ruce a dal je tak, abych ho držela kolem pasu. Mohl se tak totiž dostat ke knoflíčkům na mojí halence. Nezahálela jsem a pustila se do jeho košile. Oblečení padalo na zem. Moje halenka, jeho košile, moje podprsenka, moje a jeho kalhoty... No a potom jsme šli do postele. Jeho roky hrály pro něj a rozhodně mě nešetřil. Ztrácela jsem se v extázi. Takhle to nemohl dělat někdo, kdo by mě nemiloval...! (Prostě nemohl!) Byl prudký a zároveň něžný. A když věděl, že jsem na roztříštění, přitiskl se ke mně, chytil pevně a zašeptal moje jméno.

Převalil se na bok, políbil mě a zeptal se:,,Vezmeš si mě?" Miloval mě, milovala jsem ho. Nebylo co řešit.
,,Ano."


 

 

Článek pro vás napsala Lucie Hartingerová
Avatar
Jak se ti líbí článek?
Ještě nikdo nehodnotil, buď první!
Loofe je univerzální expert :-D
Všechny články v sekci
Povídky - Láska
Miniatura
Následující článek
Julie ztracená ve světle
Aktivity (5)

 

 

Komentáře

Děláme co je v našich silách, aby byly zdejší diskuze co nejkvalitnější. Proto do nich také mohou přispívat pouze registrovaní členové. Pro zapojení do diskuze se přihlas. Pokud ještě nemáš účet, zaregistruj se, je to zdarma.

Zatím nikdo nevložil komentář - buď první!